Cestopis Ras Al Khaimah 2019

Hilton Ras Al Khaimah Resort & Spa
23.6.2019 - 1.7.2019

Koupili jsme si u CK Fischer pobytový zájezd do Spojených arabských emirátů, konkrétně do emirátu Ras al Khaimah a do 5* hotelu Hilton Ras Al Khaimah Resort & Spa (Hilton RAK Resort and Spa), v roce 2022 se již hotel jmenuje Hilton Ras Al Khaimah Beach Resort. Vzhledem k situaci, kdy Boeingy 737 MAX 8 po nedávné letecké katastrofě v Etiopii byly uzemněny a nesmí momentálně létat, musely i cestovky najít alternativy v letecké přepravě. Společnost Smart Wings, která těchto letadel vlastní několik a létá pro cestovní kanceláře, nyní nemůže tato letadla používat, museli si poradit jinak. Fischer si mimo jiné nasmlouval leteckou společnost Emirates, kterou používá na letech z Prahy do Dubaje a Fly Dubai na letech z Bratislavy. My jsme si samozřejmě vybrali Emirates pro jejich kvalitní servis, byť cena byla o něco vyšší.
Koupili jsme zájezd all inclusive (AI) na 7 nocí ve dvoulůžkovém pokoji Deluxe Queen s výhledem na moře, za cenu 26.220 Kč na osobu. Nechtěli jsme mít výhled na ulici Al Maareedh Street.

Neděle 23.6.2019

Letošní letní dovolená do Spojených arabských emirátů začíná na nádraží v Ostravě Svinově. V neděli 23. června ve 13:23 jedeme vlakem SC Pendolino do Prahy.
Přesunujeme se metrem a autobusem na letiště Václava Havla na terminál 1. Odbavovací přepážky Emirates otevírají 3 hodiny před odletem. Jsme první. Požádali jsme o změnu sedadel k nouzovému východu, bezplatně. Předem, přes jejich stránky, to je za poplatek 1.200 Kč za sedadlo a jeden směr. Máme řadu 37, sedadla B a C, střed a uličku. Po odbavení jsme šli hned do salónku MasterCard, kde máme vstup zdarma. Dali jsme si jídlo, pití, natáhli nohy, dobili mobily, vzali si časopisy. Máme skoro 3 hodiny čas. Před 9 hodinou jsme se přesunuli k bráně D8, prošli bezpečnostní kontrolou. Do letadla pouští ve 21:05. Je to Boeing 777-300. Let č. EK 138. Vepředu je 1. třída, pak business class a následuje ekonomická třída. Sedadla jsou 3-4-3, na konci i po dvou. U exitu máme spoustu místa na nohy. Nové dotykové obrazovky plus ovladač, polštář, deka a sluchátka. Toalety u nás jsou taky hodně prostorné. Letadlo není úplně plné, volných je asi 70 míst. Minimálně dva členové posádky jsou Češi, potažmo Slováci. Startujeme s 15 minutovým zpožděním ve 21:50 a před námi je 5:15 hodin letu. Martin hned usnul. Furt to cloumá, turbulence. Po startu roznáší večeři. Na výběr je dušené hovězí se zeleninou, bešamelem a sýrem nebo kuřecí s rizotem. K tomu houska, máslo, sýr Čedar, krekry, salát, brownies s čokoládovou pěnou, voda. Káva, čaj, nealko a alko nápoje. Potom jsem se snažil spát. Klapky na očích, deka, rouška na puse. Už jsem nevěděl jak si sednout. Probudil jsem se hodinu před přistáním.

Pondělí 24.6.2019

Přistáváme v 5:25 místního času na terminálu 3. V Dubaji je v létě o 2 hodiny více než u nás (v zimě o 3 hodiny). Venku už teď je 34 stupňů. Procházíme pasovou kontrolou. Na letišti WiFi zdarma. Kufry už jsou na páse. Delegát CK Fischer rozdává obálky podle hotelů, pokyny k all inclusive, výlety, brožuru a termín schůzky. Lidi rozdělují podle destinací a hotelů. Nás jede v mikrobuse asi 10. Z letiště odjíždíme v 6:35. Když jsme vyšli z klimatizované haly, jako by nás lisknul mokrým hadrem. Směr letiště jsou kolony, byť je v každém směru 8 jízdních pruhů. Přímo nad cestou a nad námi přistává A380. Jedeme směr Ajman. Rychlost 120 km/hod. Kolem cesty písečné duny. Za 55 minut jsme v Ras al Khaimah (RAK). Na hotelu jsme za hodinu deset minut, protože se to hodně objíždí.

Ubytování probíhá rychle, jsme tady jen 4 rodiny a pracují 3 recepční. Vše nám vysvětlila. Nabídla nám upgrade pokoje na vilu na pláži za 10 tis. na 7 nocí pro dva a premium all inclusive dine around program za 6.000 Kč na osobu za 7 nocí. Nakonec jsme si nechali co jsme si objednali. Dostali jsme karty na plážové ručníky a heslo na WiFi, které je zdarma v celém areálu. Poslíček nás zavedl do pokoje číslo 2317 ve 3. patře. Dali jsme mu 3 dolary. Pokoj jsem upřímně čekal horší, ale mile překvapil. Velký, velká koupelna s vanou i sprchovým koutem, dvěmi umyvadly, wc a bidetem. V pokoji dvě velké postele. A balkon s posezením a výhledem na bazény a moře. Akorát tady svítilo celý den slunce, takže se tady moc nedalo sedět. Snad jen večer a to jsme trávili v barech nebo na nákupech.

Rychle jsme se vybalili a šli na snídani, přesto, že strava začíná až obědem, jelikož check-in je od 15 hodin. Ale lze si ji zaplatit. Tak snad nám to nenaúčtují. Ale nejsme jediní. V hlavní bufetové restauraci “Maarid Restaurant” kde podávají snídaně, obědy a večeře si zde vždy zapisují číslo pokoje. Výběr je slušný, ale ne takový na jaký jsme zvyklí. Ale personál milý, úslužný, pití nosí ke stolu.
Je tady málo lidí a to obecně i v hotelu, což je super. Není totiž hlavní sezóna. Ta je od 20. září do konce května. V těch vedrech sem jezdí minimum turistů, jen takoví blázni jako my. Brzy jsme pochopili proč. Takový pařák jsem ještě nezažil. Lije ze mně jak z konve. Jak se normálně nepotím, tak tady to jde samo. Nedá se dýchat, žár je to hrozný. Téměř nefouká. Moře úplně klidné a teplé jako kafe. Bazény rovněž. Mají termoregulaci. Jediný chladný jsme objevili u baru SOL Beach Lounge & Bar. Spousta volných lehátek a deštníků.
Lehli jsme si u pláže u baru “Rio Beach Bar”. Akorát snídaně mi moc nesedla, tak pro změnu sedím já na toaletě. Aspoň že je klimatizovaná na 22 stupňů. Martin si dal v baru pivo, v AI je pouze plechovkové značky Beck. Je tady i autobus (Food TRAK), kde pátky a soboty dělají lehké obědy. Na oběd jsme šli do hlavní restaurace. Po obědě jsme se natáhli. U mně se to protáhlo až do 17:30, Martin byl mezitím ještě u moře. Když se vrátil, šli jsme se projít kolem pláže, kde vede chodník kolem vilek. V baru “SOL” jsme sledovali západ slunce, který je v 19 hodin. Bar je to perfektní.
Vrátili jsme se na večeři. Dal jsem si hlavně grilované kuře a rýži se skořicí. Výběr je slušný, ze všeho něco. Každý večer je jiný, tématický (středomořský, BBQ, orientální, arabský, mořské plody), dneska je arabský. Po večeři jsme si sedli v Baru “X.O.”. Jediná nevýhoda je, že se tady může kouřit. Takže jsme si dali jen jeden drink a šli o bar dále. Já jsem si dal tmavý Captain Morgan a Martin míchaný nápoj Tequila sunrise. Mají tady i čepované pivo a drahé zahraniční alkoholy, ale ty nejsou zahrnuty v AI. Jo a je tady kulečník.

V lobby u recepce se nachází několik barů a italská à la carte restaurace “Piaceri Da Gustare”. V atriu hraje paní na klavír. V “Dome Lounge Baru” jsme si dali poslední pivo a rum. Ke všem nápojům většinou nosí arašídy. Tím jsme zakončili první den v “pekle”. V hotelu se nachází i Spa centrum, denně 9-21 hod., ale není zahrnuto v ceně.

Úterý 25.6.2019

Vzbudili jsme se až před 9. Po snídani jdeme na pláž, ale až na konec k baru Sol Lounge and Bar. Jsou tady i tzv. cabanas na pláži, sice jen asi 6, ale i tak byly ještě 3 volné. Tak jsme si jeden zabrali. Jsou tu matrace, polštáře, stolek. Výhled na moře. Hned bar, toalety a hlavně bazén se studenou vodou. Jediný v celém areálu. Pláž, která patří pouze k hotelu, je 1,5 km dlouhá. Šli jsme se projít k restauraci “Al Maeda”, která je na samém konci. Je tady i další vstupní brána do areálu, přístupná 24 hodin. Některé vilky mají i vlastní bazén. Venku je opět na chcípnutí. Dneska jen 41 stupňů. Takže hned z teplého moře jdeme vždy do chladného bazénu. Před obědem jsme si vyměnili čisté ručníky. Na oběd jsme šli až po 13 hodině. Dal jsem si rybu s rýží, ale nebyla nic moc. Pokoj už máme uklizený a z ručníků na posteli poskládaného slona. Na chvíli jsme si odpočinuli a vzhůru do "sauny". První kroky směřovaly do bazénu. Vrány nám sežraly croissanty, které jsme si tady nechali. Objednali jsme si z obědového menu kuřecí nugety s hranolkami, bramborové chipsy a řecký salát se sýrem Feta. Donesli nám to k lehátku. To jsme čerpali z obědového kreditu, který je 70 AED na osobu a den. Dá se použít na oběd nebo večeři. Vztahuje se to pouze na jídlo, ne na pití. Co je nad tu cenu, tak se doplácí. Celý den tady hraje moderní chill hudba alias “Beats for Love”. Vydrželi jsme do půl šesté a slunce furt peče. Číšník roznáší všem zdarma v bazénu a kolem nanuky. Dneska jsem se zapomněl nějak namazat, tak snad nebudu večer moc skuhrat. Cítím akorát ramena. Osprchovali jsme se a šli se podívat před hotel. Pak jsme vyjeli výtahem do 6. patra a Martin zašel na střechu udělat fotky areálu.
Na recepci jsme si rezervovali na zítra dvě místa v bezplatném autobuse do nákupního centra Manar Mall. Odjezd je v 18:20 od hotelu. Nabízí 3 nákupní centra (Manar Mall, RAK Mall, Al Naeem Mall), ale podle recepčního je tohle nejlepší, tak uvidíme. V lobby baru jsme si dali pivo a whisky. Docela dobrá a pořádný panák. Pak jsme šli na večeři. Dneska jsem si pochutnal. Kuřecí špízy, hovězí maso, opékané brambory, pastrami, sýr, focaccia. Akorát skoro všechno mají kořeněné, myšleno lehce pálivé. A růžové víno. Po večeři ještě drink a čaj v lobby, kde zase hraje paní na piáno.

Středa 26.6.2019

Dneska jsme vstali v 8. I v noci teplota neklesá pod 34 stupňů. Ještě že máme klimu. Na balkoně u dveří se sráží voda, jak je velký rozdíl teplot venku a v pokoji. Když vyjdeme na balkón, tak je to pěkná facka.

Po snídani jdeme na pláž, opět k baru “SOL”. Byla volná stejná cabana jakou jsme měli včera. A volné byly ještě tři další. Koupeme se v moři a bazénu. Vítr moc nefouká, protože jsme tady chráněni vlnolamem. Ale střed pláže je otevřený volnému moři a tam vane vítr více. Bavím se s číšníkem. Jmenuje se Deni a je z Bali. Je velmi milý, zdraví nás pokaždé co nás vidí, stále se usmívá. Je hodně kontaktní. Ne všichni jsou tak příjemní. Je tady teprve první měsíc a kontrakt s Hiltonem má na 2 roky, s tím, že po roce má měsíc dovolenou. Co mě překvapilo je, že pracuje celou dobu v jednom baru, že se nestřídají v různých restauracích. On je pořád v horku venku a někdo je zase stále v klimatizovaném baru nebo restauraci. Dal jsem si vodku s džusem a četl si. Po půl jedné jdeme na pokoj se osprchovat a na oběd. Dneska nemám moc na výběr. Z masa je jen pálivé kuřecí stehno masala, masové kuličky z mletého, rozvařená ryba. Na přání připravují těstoviny s různými přísadami a omáčkami. Dobrá byla rýže s mrkví a rozinkami. Mají ji vždy nerozvařenou. V lobby je zdarma k dispozici uvařená arabská káva a datle, a u recepce nějaký džus. Naproti recepce je místnost, kde jsou informační knihy CK a má tady kancelář místní CK, která nabízí výlety a půjčení auta. Po obědě jsme si chvíli odpočinuli na pokoji a o půl třetí jdeme zpátky na pláž. Ručníky a nějaké věci jsme si tam nechali. Ještě je na pláži málo lidí, všichni odpočívají na pokoji. Střídavě se koupeme v moři a v bazénu, čteme si. Martin se prošel po pláži do baru “Rio Beach Bar” pro pivo. O půl páté jsme si v baru Sol objednali jídlo z denního kreditu. Martin hamburger s hranolkami a já plátky kuřecích prsou s hranolkami. Sice je to dětské jídlo, ale je toho dost. Naposledy jsme vlezli do moře a jdeme na pokoj. Osprchovali jsme se, převlékli a v 6 jdeme na recepci.

V 18:20 odjíždí bezplatný hotelový autobus do nákupního centra Manar Mall v centru Ras al Khaimah. Už tady čeká. Cesta trvá asi 10 minut. Nejdříve stojí u nákupního centra Al Naeem Mall, ale tady nikdo nevystupuje a pak před západním vstupem do nákupního centra Manar Mall. Naproti přes cestu je mešita. Ve 20:40 je ze stejného místa odjezd zpátky do hotelu.  Nákupní centrum je rozsáhlé, ale velká část se teprve staví včetně venkovních ploch u moře. Taky obchodů tady ještě není tolik a hodně se jich připravuje. I tak je to zajímavé. Je tady kino, jídelní část, obrovský lunapark a dětský areál, kde to fakt žije. Obchody se zlatem, diamanty, parfémy, oblečení, obuv, kabelky, optiky, obchody pro děti. Některé značky, které známe i od nás, H & M, Marks & Spencer, Nike, Adidas, Pierre Cardin, hypermarket Carrefour. Nakonec ani já jsem neodolal a v obchodě Louis Féraud Paris jsem si koupil dvě košile. Obě byly ve slevě 75 %. Jednu Louis Féraud za 150 AED (983 Kč) a druhou rovněž francouzské značky Balmain za 190 AED (1.245 Kč). Dohromady za 340 AED + daň. Tu mi ale na letišti vrátí. Na účtenku mi přilepil nálepku. Potřeboval k tomu pas, stačila kopie. Platil jsem kartou, kurz byl kolem 6,23. Akorát nám to vyšlo na návrat k autobusu. Každý měl něco nakoupené. Tentokrát nepřijel velký autobus, ale minibus a tak tak jsme se tam vešli.

Věci jsme zanesli na pokoj a šli na večeři. Dal jsem si grilované kuře, sýr a focacciu, a k tomu víno. Po večeři jsme se šli projít k restauraci “Pura Vida”, která se nachází mezi bazénem a mořem. Je to brazilská à la carte restaurace, ale večeří tady jen u dvou stolů. Venku grilují maso. Střešní bar je už měsíc zavřený. Funguje jen uvnitř, kde každý večer kromě úterý od 22 do 2 hodin do rána hraje DJ. Ovšem byly to staré vykopávky stylu Coco Jumbo. Hrůza a děs. Taky tady nikdo nebyl. Dali jsme si sklenku vína a šli na pokoj.

Čtvrtek 27.6.2019

Vstáváme v 8. Dneska jsem zvolil vyloženě sladkou snídani. Wafle s čokoládou, výbornou pomerančovou marmeládou, ovoce, čokoládový donut, croissant a na svačinu na pláž muffiny. Na toaletách u restaurace mají malé froté ručníky. V 10 jdeme na pláž, na naše oblíbené místo v cabane. Dneska naštěstí více pofukuje vítr. Hraje tady super hudba - chill music. Pouze dva bazény mají termoregulaci. Právě ten u SOL baru, kvůli kterému sem chodíme a pak ještě u baru “Sunset Bar” u hlavní budovy, určený jen pro dospělé. Ostatní, včetně slaného, ne. Celkem je tady 6 bazénů + velký bazén se slanou vodou. Dal jsem si muffina a vynikající malé espresso. Pořádně silné. Julius Meinl. Martin se párkrát prošel po pláži k dalšímu baru pro pivo a vodu. Tady mají taky, ale chce se projít. V hlavní sezóně, která je tady od ledna do dubna, jsou teploty kolem 25 stupňů a to je tady hlava na hlavě. Teď klídek, relax. Na nic se nečeká. Na pláži jsou 4 stanoviště plavčíků. Kromě hlídání ještě uklízí pláž, chodníky, omývají lehátka. Dneska moře vyvrhlo 3 medúzy. Jinak tady zatím naštěstí nebyly, jak někteří turisté psali v květnu, že moře bylo plné medúz a nedalo se koupat. V jednu jsme šli na pokoj, horka už bylo dost. Dneska ještě nebylo uklizeno, ale až během oběda. Dal jsem si pečené hovězí maso, rýži, pečenou mrkev, focacciu a bílé víno. Než si Martin přinesl další jídlo, tak mu mezitím odnesli talíř s jídlem, který si nechal na stole. Ani jsem nepostřehl, že to zmizelo. V Dome Lounge baru si dal Martin tmavý rum Captain Morgan a Colu. Na recepci jsme si zamluvili na sobotu místa v autobuse do nákupního centra Al Naeem Mall. Opět zdarma a odjezd zase v 18:20. Prý je tam více obchodů než v RAK Mall. Chvíli jsme si odpočinuli a před 15 hodinou šli na pláž. Lidí je tady ještě málo. Dal jsem si muffina a ještě jedno espresso. Četl jsem si, koupali jsme se a pořád dokola. Co taky jiného v tom horku dělat. Potíme se jak prasata. V 17 hodin jsme si vyměnili čisté osušky. Možno měnit libovolně během dne na několika místech.

Osprchovali jsme se a vyrazili pěšky do rybí tržnice Fish Market RAK. Je to 15 minut pěšky. Koná se každý den od 12 do 22:30 hodin. Je to velká klimatizovaná hala. Jednotlivé stánky jsou číslované. Prodejci mají jednotné modré oblečení a visačku se jménem. Všechno to jsou Indové. Oni neloví, jen prodávají. A všechno muži. Dávají se s námi do řeči. Zajímá je odkud jsme, na jak dlouho jsme tady, jak to máme s vízem, kolik nás stojí cesta sem, apod. Pracují tady dlouhodobě. Někteří mluví anglicky, jiní méně nebo vůbec. Výběr ryb a mořských potvor je nepřeberný. Nakupují tady soukromníci. Neprodané zboží se asi uskladní a zítra prodává znova. Takové množství nemůžou snad nikdy prodat. Ale můžu se mýlit. Ve vedlejší části budovy jsou obchůdky s ovocem a zeleninou a v další části obchody s masem. Vše je chlazené a nevisí to v tom horku venku jak je to běžné v mnoha zemích, kdy maso prodávají v horku venku a kolem plno much. Venku jsou stánky, kde prodávají čerstvé datle a fíky. U tržnice se nachází přístav a všechno co souvisí s rybolovem. Jsou tady dílny na výrobu lodí, na výrobu speciálních rybářských košů. Vedle kotví množství menších rybářských lodí. A všude pracují jen Indové, Pákistánci, Bangladéšané. Tomu odpovídá i bordel a smrad. Připravují sítě, vyrábí drátěné koše, připravují lodě. Zrovna zapadá slunce. Spíš si tady připadám jako v Indii než ve Spojených arabských emirátech. Ale všichni jsou milí. Mají tady i ubytovny.

Po 19 hodině se vracíme na hotel. Do areálu vstupujeme zadní bránou u restaurace Al Maeda. Je tady ostraha. Ukazujeme pásky na ruce. Zastavili jsme se v baru Sol. Téměř nikdo tady není. Jeden pár se ještě koupe v moři a druhý v bazénu, byť je po západu slunce. Martin si dal Cuba libre, já Caipirinhu. Byla fajně osvěžující. Chystají led a mořské plody. Večer je tady možno si dát à la carte večeři a využít denní kredit. Poprvé nás kousl komár. Naštěstí tady nejsou mraky komárů, jak někteří lidé na internetu psali, abychom si vzali kvanta repelentů. V hlavní restauraci jsme si dali večeři. Měli vynikající hovězí maso na kostičky pod listovým těstem. Byl jako guláš a úplně se rozpadalo. Grilovaný okoun nilský byl taky výborný a bez kostí. Rýži mají pokaždé skvělou. Nevím jak ji připravují, ale je sypká a tvrdá tak akorát. Ještě jsem si dal masovou terinu s nějakou marmeládou a pomerančem jako takový předkrm. No a jejich pečivo je taky naprosto skvělé. Po jejich křupavém chlebu se mi bude stýskat. Na pití jsme si dali růžové víno. U obědů i večeří je zdarma i zmrzlina. Pak už jdeme dneska na pokoj. Brzo. Ještě jsem si četl a Martin se koukal na telku.

Pátek 28.6.2019

Dneska opět vstáváme před osmou hodinou, takže jsme brzo na snídani. Dal jsem si vaječnou omeletu. Pokud si chcete vzít pití, například čaj z restaurace na pokoj, tak vás nepustí s hrnkem, ale přinesou vám pevný papírový kelímek. Na svačinu jsem si vzal croissanty a muffin. Na recepci jsem nás nahlásil na večerní shopping do nákupního centra RAK Mall. Třetí, které hotel nabízí zdarma. Jezdí se tam denně v 18:20. Aspoň nám uteče čas. Zatím jsme na seznamu první. Téma dnešní večeře je orientální a zítra mořské plody. V 9:30 jdeme na pláž, na své místo u baru Sol. Jenže bohužel všechny cabaně jsou obsazené, a to jsme tady dříve než jindy. Zabrali jsme si lehátka na pláži pod palmou a dva slunečníky. Jdeme se projít po pláži směrem k hlavní budově. Vlnolamem je oddělená další hotelová pláž (u baru Sunset Bar), kde je spousta lehátek. Moře tady spadá prudčeji do moře a tak se mi zdá o něco chladnější. Následuje ještě jedna pláž, ale tam je zákaz koupání, protože není hlídaná. Potom je konec hotelového areálu ohraničený zdí. Za ní je veřejná pláž s pár altány na piknik a u ní velká mešita. Tady se koupou jen místní. Je pátek a to znamená den volna, stejně jako sobota. V Sunset baru u bazénu se slanou vodou jsme si vzali jednu vodu. Okoupali jsme se v horním bazénu, který je určený jen pro dospělé. Tady je voda taky chladnější, protože je regulovaná, ale ne tolik jako u Sol baru. Tady se nachází menší “Deck bar”. V Rio Beach baru na pláži si Martin dal pivo. Jak jsme od číšníka zjistili, tak autobus u baru na pláži, který má v pátky a soboty poskytovat lehké obědy, je mimo provoz. Vrátili jsme se k lehátku. Okoupali v moři a bazénu a ulehli ke čtení. Dneska poprvé se slunce na chvíli schovalo za mrak. Aspoň trošku pofukuje vítr, což je fajn. Dneska je v bazénu více lidí. Martin se ještě jednou prošel po pláži k baru pro pivo a vodu. V jednu jsme šli na pokoj. Ještě k nám pokojský nedorazil. Na oběd jsem si dal jenom grilované kuře, pečený brambor a růžové víno. V lobby si dal Martin ještě jedno a k tomu dostal arašídy. Do 14:40 jsme si odpočinuli a pak šli zpátky na pláž. Lidí přibývá, a to i v bazénu. Pomalu tam není k hnutí. Přijelo hlavně na víkend plno Arabů s dětmi. Obsadili vilky u pláže. Jezdí ve čtvrtek večer a v sobotu po snídani většinou odjíždí. Ženy se koupou celé zahalené v takových speciálních overalech, jen obličej jim je vidět. Vypadá to legračně. Připomínají mi japonské lovkyně perel. O půl páté jsme si oba dali grilované kuřecí plátky s hranolkami z denního kreditu. Já ještě caipirinhu. V 5 jdeme na pokoj, osprchovat se, převléct se. Dneska jsem se krapet připekl, i když jsem byl namazaný. Hlavně ramena, hrudník a nohy.

V 6 jdeme na recepci. A v 18:20 odjezd busem do RAK Mall. Lze si vzít za 15 AED i taxík z hotelu. Přišel nám o dost slabší než Manar Mall. Spíše lacinější obchody, které jsou plné hlavně Indů, Pákistánců a jim podobných. Lidí jak opic. V Manar Mall byly spíše luxusnější obchody a nakupovali jen Arabové. Žádní Indové tady nebyli. V obchodě Matalan jsem si koupil dvě stejná trika slim, jedno bílé a druhé černé, dohromady za 30 AED (187 Kč). Měli akci dvě za cenu jednoho. A v jiném krámu – LuLu Hypermarket "neviditelné" ponožky. 3 páry za 10 AED (62 Kč). Všude jsem platil kartou. U pokladen pracují opět jen Indové nebo asiaté. Martin si zkoušel rifle. Ti Indové se nenamáhají vracet zpět věci, které jim nesedí. Prostě a jednoduše je nechají hozené na zemi na hromadě ve zkušební kabince. Obchod má tři patra, v přízemí a v 1. patře různé obchody a supermarket Lulu. V horním patře jídelní a zábavní část. Martin koupil dvě sportovní trika Emirates po 60 korunách. Ve 20:50 přijíždí minibus a odvezl nás na hotel. I doprava v RAK je mnohem hustší. Hotel je na víkend, respektive od čtvrtka večer do soboty ráno plný Arabů. Podle SPZ aut na parkovišti převážně z Dubaje. Stále jich ještě hodně přijíždí. Jen nechápu, že si mnozí nosí na hotel plné igelitky s nákupem potravin, pizzu v krabici apod. Jestli si objednávají většinou jen nocleh se snídaní a zbytek si platí samostatně nebo si to prostě nakoupí jinde, nebo se jdou najíst i mimo hotel. Po návratu do hotelu jdeme na večeři. Dneska je orientální kuchyně. Něco z Japonska, jako třeba sushi, z Číny (hovězí po sečuánsku lehce pálivé), thajské nudle Pat thai, indonéská smažená rýže nasi goreng, indická kuchyně, arabská, ... Výběr byl dneska velký. Na pití jsme si dali růžové víno. Po večeři si v lobby baru dal Martin ještě rum s Colou. Opět hraje paní na klavír. Před 22 hodinou jdeme na pokoj. A venku je 37 stupňů. Ve 3 ráno 36°C. To je šílené. Ještě že na pokoji je klima.

Sobota 29.6.2021

Byť jsem se probudil před osmou, tak jsme vstávali až v 9. Snídaně dneska opět sladká. Jídelna hodně plná, ale už to končí, Arabi budou odjíždět. Mezitím nám už uklidil pokoj. Dneska máme volnou už i cabaňu. Není tady už zase tolik lidí naštěstí. Byť nějací Arabi ještě zůstali. Teplota moře je 32 stupňů, vzduchu přes den 42-45°C. Šli jsme se projít po pláži. V centru vodních sportů zrovna skupinka čtyř mladých Arabů nasedá na nafukovací kruh tažený motorovou lodí a nabízí mi jestli nechci jet taky. Děkuji, nechci. Pak se chvíli rožním na slunci, ale dlouho se to vydržet nedá i když lehce fouká. V baru jsem si dal presso, croissant a čokoládového muffina. Osvěžili jsme se v bazénu a šli na pokoj a na oběd. Dal jsem si dušené hovězí kostky, kupodivu zatím je vždy měli měkké, kuřecí plátky, opečené brambory a růžové víno. Jídelna je opět poloprázdná. Na chvíli relaxujeme v klimatizovaném pokoji, než jdeme zase na pláž. Aktuálně je ve stínu 41 stupňů. Číšník v baru roznáší navlhčené a vychlazené ručníky na osvěžení. Chvíli jsem se opaloval, ale pak už jsem utekl do stínu barových pohovek. Před půl pátou jsme si objednali řecký salát s Fetou a kuřecí prsa s hranolkama. V 5 jdeme na pokoj. Pod dveřmi leží papír s informacemi ohledně odjezdu na letiště. Nezajišťuje ho CK Fischer, ale hotel samotný. Odlet s Emirates z Dubaje je v 15:35 a odjezd z hotelu už v 10 hodin. Počítali jsme že to bude až v 11, abychom tam byli 3 hodiny před odletem. Tak snad se hned odbavíme u jedné z 200 přepážek Emirates, jiné na terminálu 3 nejsou, a půjdeme do nějakého letištního salónku.

V 18:20 odjíždíme busem do dalšího nákupního centra v RAK, Al Naeem Mall. Vždycky se najdou nějací lidé co jedou. Je to zdarma, zabere vám to 2:40 hodin, uvidíte zase něco nového, případně nakoupíte a uteče vám čas. Vystupujeme tady jediní, všichni jedou dál. Za mně ale nejlepší z těch tří nákupních center co jsme byli. Plno obchodů, velký výběr, značkové, outlety, výprodeje a slevy a jen místní, žádní Indové a asiati. Jen jako personál. Obchod má 4 patra, v posledních dvou jsou jídelny a zábava, fitness centrum, kino, Adidas. Dole spousta kaváren a dá se vyjít i na nábřeží s pěkným výhledem a terasou restaurace. Tak jsme se zažrali do nakupování, že nám ujel i autobus. Viděli jsme ho tam stát, ale než jsme k němu přišli, přesně ve 20:35 odjel. Tak jak na čas odjíždí od hotelu, tak i zpátky na hotel. Nevadí. Vezmeme si taxi. Vracíme se zpátky do obchodu a pokračujeme v šopování. Dneska jsem to trochu přepískl, ale nevadí. U nás moc po obchodech nechodím, pokud nemusím. Nejdříve jsem si v obchodě Call It Spring koupil zlevněné boty Fabiano téže značky Call It Spring, šedé polobotky z nubuku s hnědým lemováním. Prý vyrobeno v Kanadě. Za 149 AED (930 Kč). Všude platíme kartou. Vzal jsem si s sebou i své ponožky, ale jinak by mi půjčili. Personál ochotný. Za 19,50 AED (122 Kč) po 50 % slevě jsem si ještě koupil gelový čistič na boty a tašky, umělina atd. kromě kůže. V outletu “Brands 4 U”, kde měli různé značky jsem si koupil polotriko Tommy Hilfiger, zlevněné ze 499 AED na 209 AED (1.303 Kč). V dalším obchodě, LC WAIKIKI, kde bylo hodně slev a velký výběr plavek jsem si koupil jedny červené kraťasové za 69 AED (447 Kč). Ještě se mi tady líbila jedna letní košile s vyhrnovacím rukávem, ale bohužel už měli jen větší čísla. Martin si zkouší rifle, ale nakonec žádné nevybral. V kabinkách zase spousta oblečení. Je to asi jejich zvyk. Co si vyzkouší a nekupují tak nechávají v kabince. Mnohdy bohužel i na zemi. Však on to někdo uklidí. Obešel jsem všechny kabinky, jestli v některé není ta má košile, která podle počítače ještě jedna měla být ve velikosti M. Kvůli tomuto obchodu nám ujel ten autobus. V obchodě Aeropostale jsme si oba koupili rifle, každý za 149 AED (954 Kč). Byly zlevněné ze 199 dirhamů. Dali jsme to na jeden účet, abychom mohli uplatnit na letišti vratku daně. Při nákupu nad 250 AED lze žádat vrácení daně (VAT), která je ve výši 5 %. V našem případě 14,19 AED. Musíme vždy předložit pas, nebo kopii pasu, oni to navedou do systému. Údaje o nás vyjíždí automaticky po zadání čísla pasu. Nejspíš je to propojené s evidencí na letišti při vstupu do země. Na účtenku nebo speciální fakturu dají nálepku a při odjezdu ze země buď na hraničních přechodech nebo na letištích vám daň vrátí buď hotově v dirhamech nebo na kreditní kartu. V obchodě LC Waikiki si Martin koupil ještě světle modré polotriko za 49 AED (318 Kč) a obyčejné bílé tričko za 17 AED. Největší vítr v peněžence nám udělal nákup slunečních brýlí ve značkovém obchodě Rivoli Exe Zone. Mají tady brýle všech luxusních světoznámých značek, Guess, Bulgari, Prada, Versace, Ray Ban, Tom Ford, Emporio Armani, Roberto Cavalli, Mont Blanc, Dolce Gabbana, Swarovski, Ermenegildo Zegna, Gucci, Saint Laurent, Fendi, ... Měli akci 1+1 zdarma. S tím, že se platí ty dražší. Šlo vybírat z jakýchkoliv brýlí a druhé z určité skupiny, kde byl mix všech značek. Ale tam jsem si vybral, až na jedny za 1260 AED, a 7.300 Kč za sluneční brýle fakt nedám. Když tak se oplatí koupit dvoje stejně drahé. Daly se vybrat jakékoliv dvoje brýle a spočítal slevu. Martin měl vybrané Polaroidy značky Timberland za 470 AED. Já jsem si nakonec vybral Guess se stříbrným rámkem za 550. Nakonec nám udělal cenu za oboje 700. Takže každý 350 AED (2.240 Kč). I tak je to dost peněz. Vypsal nám opět fakturu na vrácení daně 33 AED. Každý jsme dostali luxusní značkové pouzdro konkrétní značky s hadříkem. Brýle nám vyleštil. Mi ještě přidal náhradní nánosníky, když jsem se bál co když se mi ulomí. Jinak je na ně záruka tuším říkal 1 rok, a můžeme ji uplatnit v kterékoliv značkové prodejně. Ani jsem netušil, že mi bude takový typ slušet. Jeden místní si kupoval Ray Ban za skoro 10 tis. Kč. V supermarketu Spar jsme nakoupili několik mletých káv s kardamomem, libanonskou. 200 gramové byly za 10 AED (62 Kč), 250 gr. za 17 AED (108 Kč). Většina vyrobena v SAE. Na hotel jsme si vzali po 22 hodině, kdy už se pomalu obchody zavíraly, taxi. Cena do 15 AED (5 USD). Nakonec podle taxametru 13 AED, dali jsme mu těch 5 dolarů. Řidič Ind, anglicky moc nemluví. Auto je Toyota, hybrid elektromobil a benzín. V autě jak v lednici, 18 stupňů, venku 36. Ještě jsme stihli večeři. Jsou do 22:30. Už tam nikdo nebyl, pomalu už uklízeli, ale pustili nás, starali se o nás, řekli že je už zavřeno, ale samozřejmě že si můžeme ještě sednout. Přinesli nám i víno. Dneska byly mořské plody. Ale dal jsem si hlavně grilované kuře, pečené brambory, rybí prsty a smažené kalamáry. Zeptali se jestli si budeme ještě něco dávat nebo už můžou uklízet. V baru jsme si vzali na pokoj 4 vody a pivo v plechovce. Martin si pak ještě zašel pro dvě. Spát jsme šli až po půlnoci.

Neděle 30.6.2019

Po snídani v 9 hodin jdeme na pláž. Všechny cabaně jsou obsazené. Většinu hostů tvoří Němci, pak Angličani, minimum Čechů, Poláků. Zabrali jsme si jen lehátka u pláže. Jdeme se projít po pláži a udělat pár "uměleckých" fotek. Okoupali jsme se na druhé pláži. V baru Sunset u slaného bazénu jsem si dal míchaný nápoj s rumy, pomerančovým a ananasovým džusem, barevným sirupem a kouskem ananasu na ozdobu. Slaný bazén, který nemá regulovanou teplotu, je už napuštěný, ale otevřený bude až v úterý. Dělají i novou terasu u restaurace Maarid. Ve druhém bazénu s "vodotryskem" je taky chladná voda, což je super na osvěžení. Ale nejstudenější je u Sol baru. V baru na pláži jsem si dal drink s ginem a Martin rum s Colou. Podél moře jsme se vrátili na lehátko. Okoupali jsme se v moři a bazénu a já jsem si pak sedl do baru na pohovku. Dal jsem si presso a croissanty. Číšník nosil studené ručníky na obličej. Je tady německá architektka a řeší nové sezení u baru, aby židle a sedačky byly výše ke stolu pro pohodlnější sezení. O půl druhé jsme šli na oběd do bufetové restaurace. Dal jsem si hovězí maso a pečené brambory. Obědy se podávají do 14:30, na co všechny slušně servírka upozorňuje, že se blíží čas zavírání restaurace. Mezitím nám uklidil pokoj. Martin mu dal 5 USD. Zamluvil jsem si pro sebe, Martin už má nakupování dost, na dnešek ještě jednou Al Naeem Mall, pokud mě tam řidič vysadí, protože v neděli se tam nejezdí. Ale pokaždé co jsme jeli tak tam zastavil. Zkusím se s řidičem domluvit. Zabalili jsme větší část věcí, ať vím kolik toho ještě můžu nakoupit. Moc ne. Po 15 hodině jdeme k moři a na bazén. V 16:45 jsme si objednali na půl jedny kuřecí prsa s hranolkama. Hlad nemám, ale než se vrátím, je to ještě dlouho. Po 17 jdu na pokoj se osprchovat. Martin zůstal na pláži. Potkali jsme se u recepce po 18 hodině. Řidič moc nechtěl, že Al Naeem Mall je až zítra, že pak by tam třeba chtěli vystoupit i jiní a zpátky tam dneska nezastavuje. Tak říkám OK, že si zpátky vezmu taxi. A on mi říká nebo dojít na 20:40 k Manar Mall, že to jsou 4 minuty chůze. Tak to je fajn. Hlavně že mně vzal. Vlezl jsem do Adidasu, ale nic. Zbytek času jsem strávil opět jako včera v LC WAIKIKI. Hrabal jsem se ve slevách, ale i mimo slevy. Výběr tady je opravdu velký, pro muže, ženy i děti. Našel jsem tu bílou košili se vzorkem extra slim fit velikosti M, se shrnovacím rukávem, kterou včera nemohli najít. Byla na jiném věšáku. Tak jsem si ji koupil za 49 AED (306 Kč). Původní cena byla 79 dirhamů. Potom jsem objevil šedé kraťasy regular fit za 79 AED (493 Kč). Zaujala mě jedna kombinace na figuríně, béžové kalhoty skinny fit za 89 AED, ale nakonec byly za 69 AED (430 Kč), k tomu modrá košile se vzorkem slim fit s krátkým rukávem za 69 AED (430 Kč) a bílý "kožený" pásek za 19 AED (118 Kč) z původních 29. No a nakonec ještě plátěná zelená taška přes rameno za 29 AED (181 Kč) zlevněná ze 44. Mile mě překvapil prodavač, mimochodem Albánec, který je tady už 3,5 roku a plánuje ještě 2 roky a potom zpátky do Evropy. Protože lidi jsou tady hrozní. Úplně jiný svět. Na dovolenou super, ale na život ne. U spousty cen při tipování do pokladny byly ceny ještě nižší. Celkem platím 314 AED, nějakých bratru 1.780 Kč. Za 6 věcí to zase není tak hodně. Samozřejmě kartou. Nechal jsem si zaevidovat ještě vratku daně. Není to moc, kolem 15 dirhamů, ale těch účtů už máme více a celkem to bude cca 80 dirhamů, což je 480 korun. Říkal, že kdysi to bylo jednodušší. Že jen naskenovali čárový kód a bylo. Teď musí do systému vypisovat ručně spoustu údajů. Ve 20:15 jdu pěšky k Manar Mall. Je to asi 10 minut chůze. Nejhorší je přejít silnice, mnohdy víceproudé. Naštěstí, i když nejsou moc přechody pro chodce a semafory, tak někteří řidiči zastaví, pustí blinkry a auta v ostatních pruzích taky přibrzdí a můžu přejít. Šel jsem se ochladit dovnitř, ale hlídal jsem si čas. Autobus tu čeká už ve 20:30. Dneska přijel velký autobus. Přesně ve 20:40 odjíždí do RAK Mall vyzvednout další lidi a pak už přímo na hotel, kam jsme dojeli ve 21:05. Už mi škručí v břichu. Už vidím jak mi Martin říká kolik jsem toho zase nakoupil a kam to zabalíme. Čeká mě v lobby u Coly s rumem. Reakce přesně jak jsem čekal. Jdeme hned na večeři, čekal na mně. Dneska je středozemní tématická večeře. Mají pečené jehněčí i jako guláš, rybu, lasagne bolognese, pečené brambory s parmazánem, grilované kuřecí medailonky, hovězí pastrami (jakýsi salám obalený v pepři), rýže, polévky, zelenina, saláty. Výběr byl vždy velmi slušný, nestalo se, že bychom si něco nenašli. Akorát jsem za celou dobu nevyzkoušel ani jeden zákusek. K pití tradičně růžové víno. Víno tu mají taky fajn. V baru jsme si vzali vody a pivo na pokoj. Dobalil jsem zbytek věcí a v 11 šel spát.

Pondělí 1.7.2019

Dal jsem budík na 7:30. Ale bohužel sobota-neděle. Naštěstí se Martin v 8 vzbudil, protože díky závěsům byla taková tma, že bych spal dál. Rychle se oholil, šel na snídani a k moři se ještě okoupat. Já jsem se dal dokupy v o něco volnějším tempu. Na snídani jen jejich výborný chleba, máslo, sýr a mortadelu s olivami. Zabalil jsem poslední věci a v 9:45 jdeme na recepci. Hned nám poslíček vzal kufry k autobusu. Měl seznam cestujících. Šli jsme na check out. Tady sedí korpulentní černoška Matylda. Ptala se jak jsme byli spokojeni, jestli bylo vše v pořádku. Na začátku při ubytování nám na kartě zablokovali zálohu 500 AED. Teď nám vyúčtovala pobytovou taxu, která u 5* hotelu činí 20 AED/noc/pokoj, celkem platíme 140 dirhamů. Zbývajících 360 AED nám vrátila na kartu, kterou k tomu potřebovala. Dala nám k tomu i fakturu. V baru si Martin vzal do autobusu ještě pivo. Kufry stojí u autobusu a naložil je až před námi. Odvoz na letiště zajišťuje hotel. Jedeme velkým autobusem, který nás vozil do nákupních center. Není nás tady moc a nejsou to jen Češi. Jedeme tak brzo, protože veze i jiné ubytované hosty na jiné, dřívější lety a taky ještě jede do hotelu Hilton Al Hamra. Vyjíždíme přesně v 10. V 10:40 zajíždíme k hotelovému komplexu Al Hamra Village pro další lidi. Hotel Waldorf Astoria Ras al Khaimah vypadá jako maurský palác. Vedle je Al Hamra Residence and Village, Hilton Al Hamra Beach & Golf Resort. Je u něj i golfové hřiště Al Hamra Golf Club. Podél dálnice E311 se rozkládá poušť, duny, nízké keře a stromy a velbloudi. Na většině pump se tvoří dlouhé fronty. Tady nikdo jinak než autem nebo taxíkem nejezdí. V 11:35 vjíždíme do Dubaje a na silnicích se tvoří kolony a aut přibylo. Ale zatím stále jedeme. Naštěstí letiště je hned ze strany odkud přijíždíme, takže centru města se vyhýbáme. Vysazuje nás v 11:45 před terminálem 3, odkud jsou vypravovány lety pouze Emirates. Můžeme se jít odbavit ke kterékoliv z 200 přepážek, protože letíme se společností Emirates, let číslo EK 137 do Prahy. Plánovaný odlet je v 15:30 z brány C13. Dubajské letiště je opravdu gigant jak to tak vidíme když jedeme kolem. Vysadil nás před terminálem, kde je early check-in. Je tady asi 10 přepážek, funkční 4. Je jedno ke které se jde, i když jsou rozdělené na economy, business a first class. Bohužel letadlo je prý plné, takže exitová místa nám nedal. Je to divné že by je někdo už měl když jsme tady 3,5 hodiny před odletem. Takže nám zůstala původní sedadla 44G a 44H, obě uličky jedno na čtyřce a jedno na trojce. Nástup do letadla bude od 14:45 z gate C13. Kufr má nadlimit 23 kg, povolených je 20. Ale tím že každý může mít 20 kg a já mám jen malý příruční kufr, který si beru do letadla, tak je to v pohodě. Potom musíme projít do odletového terminálu, ale je to kousek. Tady jsou odbavovací přepážky a také místa, kde lze žádat vrácení daně. Chce pas a účtenky kde jsou čárové kódy. Když načetl můj pas, hned se mu v tabletu zobrazily všechny 4 účty, které podle účtenek zkontroloval. Nakonec chtěl platební kartu, na kterou peníze vrátí v české měně. Tu si naskenoval a je třeba to podepsat. Hotovost nenabízí. Akorát nás překvapila částka, která je +- poloviční než kterou jsme si spočítali. Ale jak nám to vysvětlil, tak se nevrací celá ta daň, ale jen určité procento z celkové daně a to podle celkové útraty. Čím více utrácíte tím více vám vrátí. Procházíme pasovou kontrolou. Tady je snad jediné místo v celých Emirátech, kde pracují místní. U bezpečnostní kontroly mě "zatkla" policie, protože jsem se ptal proč tady nemají přezůvky když se všichni musí zout, že je to "stupid service". Byla to policie. A že jsem slovně napadl policajta. Furt chtěli můj pas, já že ne, proč. Oni že jim ho musím dát jako policii. Že to jsou jejich pravidla. Řekl jsem že chci jejich nadřízeného. Furt řešili, že takové jsou pravidla, a co je na jiných letištích je nezajímá, že musím respektovat jejich pravidla. Nakonec jsem jim dal pas bez letenky. A že mám jít s nimi. Řekl jsem že nikam nejdu. Že když nepůjdu bude to horší. Že mám jít s nimi bokem aby se to vysvětlilo. No aby se neposrali, arabáci. Stáli jsme bokem. Říkám Martinovi ať jde se mnou jako svědek. Ten nasraný že už nesedí v salónku. Pak přišel ještě jeden. Já jim furt tvrdím, že by to mohli změnit k lepšímu pro turisty do budoucna. A on že ne. Pak se ptá odkud jsem, byť je to v pase napsané i anglicky. Listuje v pase. Nakonec mi říká jestli to tedy budu akceptovat. No děs. Vrátil pas a šli jsme. Míříme k salónku Marhaba Lounge, který se nachází mezi bránami C21 a C23 ve východní části terminálu. Máme to blízko k našemu gatu. Ale je to celkem daleko. Naštěstí nás tam zavezlo bezplatné letištní taxi vozítko, elektromobil, který vozí cestující po terminálu. Bezva služba. Část musíme po svých, protože musíme sjet do jiného patra. Salónek je otevřený 24 hodin. Je z něj výhled na letištní plochu. Je to pro všechny, kteří mají Lounge Key. Společnost která poskytuje letištní salónky ke speciálním platebním kartám. Něco jako Priority Pass. Maximální doba pobytu je 4 hodiny. Jsou tady kožené křesílka, jedna kapsle na lehnutí (nutno dohodnout na recepci), toalety, sprchy za poplatek (max. 30 minut), časopisy, noviny, elektrické zásuvky, bezplatné rychlé WiFi (heslo ALMAEDA), TV, tabule s odlety a slušný výběr jídla a pití. Dal jsem si smažený kuřecí řízek, rýži, sýrový quiche z listového těsta s krevetami, čaj a Balantinku. Je to nekuřácký salonek a samozřejmě klimatizovaný. Bránu otevírají přesně ve 14:45. Letadlo je plné do posledního místa. Já mám vedle sebe nejspíš japonskou rodinku, Martin dva Indy. Prý pokud je volné exitové sedadlo, tak je možný upgrade na palubě za poplatek. Letíme boeingem B777-300. Je starší než cestou sem. Hlavně obrazovky, jejich ovládání a nahraný software. Ten předtím byl vymakaný, obrazovky větší. Sedadla byly pohodlnější. Před námi je 4467 km a 5:42 hodin letu. V Praze bychom měli být v 19:42 našeho času. Venku je 39 stupňů. Ještě na zemi jsme dostali jídelní menu. Jako předkrm sladké brambory a fazolový salát, do letadla jako vyšité. To jsem nejedl vůbec, Martin svou porci věnoval Indovi. Grilované kuře s kreolskou omáčkou, dušenou rýží basmati a sezónní zeleninou (dušená mrkev a fazolky) nebo pečené hovězí v cibulové omáčce s bramborovou kaší, zelenými fazolkami a mrkví. Jako dezert jahodová jogurtová pěna s kompotovanými jahodami a posypaná nastrouhanou čokoládou. Něco jako Míša řez, ale nejíme to. Dále houska, máslo, tvrdý sýr a krekry. K tomu samozřejmě pití, alko, nealko, pivo, víno, likéry, čaj, káva. Opět je na palubě minimálně jedna česká letuška. Nebývá to běžné, jak jsem slyšel od Češek co lítají pro Emirates, tak na let do Prahy se dostanou třeba 2x za rok. Možná je to kvůli tomu, že se s nimi CK Fischer domluvila na spolupráci že je bude využívat pro lety českých turistů do Emirátů, tak aby tady byla letuška se kterou se Češi domluví, jak byli zvyklí u Travel servisu. Hlavně starší lidé cizí jazyky moc neovládají. Letušky na dnešním letu hovoří 20 jazyky, takže každý si přijde na své, jak nás informoval kapitán letadla. Místo v 15:30 startujeme až v 16 hodin. Zajímavá instrukce v instruktážním videu, když vám spadne mobil pod sedadlo, požádejte letušku, aby vám ho vytáhla. Asi abychom se jim mohli podívat pod sukni. Nevím, proč bychom si ho nemohli zvednout sami. Na obrazovkách je záběr jak z přední kamery, tak z pod letadla. Z Dubaje letíme hned nad mořem, přes Perský záliv, dále přes Katar, Bahrajn, Kuvajt, Irák (Íránu se asi kvůli nepokojům s USA vyhýbáme) - Bagdád, Erbil, Turecko, Bulharsko (Varna), Rumunsko (Bukurešť), ... Po třičtvrtě hodiny letu začínají roznášet jídlo. Nejdříve jako vždy těm, co mají předem objednané nějaké speciální jídlo, než je klasické menu. Vegetariánské, dětské, speciální typ kuchyně, např. indická. Než došli k nám, uplynulo 30 minut. Už mám docela hlad. Dal jsem si červené víno, koňak Hennessy a čaj. Po jídle jak po výprasku. Umýt zuby na toaletě. Byl jsem už ve dvou, a ani v jedné není tekuté mýdlo. Hodinu a 40 minut před přistáním, kdy letíme nad Bulharskem (Varna), roznáší svačinu, popcorn a čokoládový oplatek Kit Kat a pití. Dal jsem si vodu a opět Hennessy. Celou cestu mám na obličeji roušku, aby mě to chránilo od streptokoků a jiných bacilů, kterých je letadlo plné. Nedávno jsem někde četl, že nejvíce bakterií a virů je v letadlech na časopisech. Půl hodiny před přistáním (200 km) nás uzemnily letušky do sedaček, pásy, posbíraly sluchátka, deky (zima nezima) a klesáme. Trochu to s námi háže. Na rtu se mi udělal opar. V Praze přistáváme v 19:40. Venku je 31 stupňů. Skoro jako v RAK. Málem nám ujel autobus Airport Express, protože Martinovi dlouho nejel kufr a předtím jim ještě na pár minut přestaly fungovat automatické brány u pasové kontroly. Já už běžel k autobusu. Stihl to tak tak. Kupujeme u řidiče jízdenky po 60 korunách. Celou cestu stojíme, protože je plný. Na pobočce Student Agency na vlakovém nádraží Martin vrátil původní jízdenky u stolku a koupil nové v uličce, kupodivu za stejnou cenu. Vzal jsem si preventivně acylpyrin, protože mám vyhozený opar a cítím horké tělo. Teploměr mám ale v kufru. Chce se mi spát, už je v podstatě půlnoc, než si zase zvyknu na posun času. Plný perón lidí, vlak nikde, hlásí že bude mít 5 minut zpoždění, přitom z Prahy vyjíždí. Na tabuli naskočilo 10 minut. Aby to nebyl ten vlak co má z Havířova 2 hodiny zpoždění. Ve 22 zavřou pobočku a už nepůjde vrátit lístek. Nakonec dojel těsně před 22 hodinou. Na nástupišti chaos když přijel vlak. Odjíždíme s 20 minutovým zpožděním, místo ve 21:47. V kupé pro 6 s námi sedí 3 Slováci, co si udělali výlet do Prahy. Dal jsem si mátový čaj. Druhý už prý zdarma není. Spousta toalet nefunkčních a ty co jsou funkční tak jsou hnusné. Plný vlak cigánů co jedou z Prahy na Slovensko. RJ se hodně zkazil. Často mívá velké zpoždění, dochází jim nápoje a jídla apod. Taky častěji už jezdíme Pendolinem, ale bohužel teď večer už nejel. Před 12 Slováci zhasli a bylo po čtení. Sice se zeptali jestli mi to nebude vadit. Ještě že aspoň mobil svítí :-) Pro zloděje cigány stav ideál. Chodí po vlaku a můžou vesele krást, zatímco lidi spí. Byť jsem taky unavený a spal bych jak malé děcko, tak se nenechám okrást kapsáři, když mě neokradli v cizině. Nikdy více už tímto nočním vlakem co jede do Košic. Je to plné cigánů. Ani na záchod slušný bílý člověk nemůže, aby ho někde neokradli. To je fakt ale síla. Nedej bože je mít v kupé. Chudáci stevardi. Zítra má být jen 25 stupňů, nevím jestli to zvládnu. Jsem teď zvyklý na trochu jiné teploty. Jsme za Hranicemi. Venku se blýská a začalo pršet. Paráda. Naštěstí přestalo a cestu na tramvaj jsme zvládli bez deště. Jela hned, tak jsme doma byli v 01:45. Unavení, ale spokojení.

https://www.radynacestu.cz/magazin/ras-al-khaimah/
https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/utajeny-emirat-ras-al-khaimah.A140218_142035_kolem-sveta_tom
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1185966822-na-ceste/216562260120028
https://www.tripadvisor.com/Attractions-g298063-Activities-Ras_Al_Khaimah_Emirate_of_Ras_Al_Khaimah.html

Fotogalerie + videa (Rajče)