LETEM SVĚTEM

Čtvrtek 17.1.2013 - Mirissa, Unawatuna

Naštěstí to se mnou neudělalo nic. Prospal jsem celou noc. Vstáváme po sedmé hodině. Snídaně je stejná jako včera. Teplota ve stínu už zase šplhá k 24 stupňům. Check-out je do 12 hodin. Zaplatili jsme ubytování. Cena byla domluvena v dolarech, ale zaplatili jsme v rupiích. My dvě noci po 42 USD x 130, tzn. 10.920 Rs. Otec měl pokoj o něco málo levnější při obsazení jednou osobou a tím pádem jedna snídaně, takže noc za 38 USD, celkem 9.880 Rs. Ráno jsme šli ještě na pláž k hotelu Giragala, kde je klidnější moře, ale dneska se mi zdá o něco chladnější a plave v něm více bordelu. Vyšli jsme si ještě jednou na vyhlídku. O půl 11 se vracíme na pokoj, dali jsme sprchu. Poslali jsme Buddimu SMS, ať nám kešu ořechy nekupuje, že za 200 Rs jsme kupovali 200 gr a to asi nesežene. V 11:30 opouštíme pokoj, jdeme na hlavní silnici, kde je hned u křižovatky autobusová zastávka. Cestou nás samozřejmě zastavovali tuk tukáři, ale rozhodli jsme se ušetřit a vyzkoušet místní autobusovou dopravu. První autobus nás nevzal, přitom měl na čelním skle napsáno Colombo, takže musel jet přes Unawatunu. Ale jel hned další. Jezdí tady jeden za druhým. Už samotné nastupování byl zážitek. Ještě jsme pořádně nenastoupili a už jel. Tady se nastupuje a vystupuje totiž za jízdy, proto jsou dveře stále otevřené. Autobus zastavuje na mávnutí. Nástupní místa jsou ale označená barevně na silnici a je u nich i dopravní značka. Otec nalezl zadními dveřmi, my předními. Jeden bágl jsme položili k řidiči, kde už ležely další tašky. Jednou rukou je za jízdy přidržuje. Druhý bágl drží Martin. Autobus je pěkně narvaný. Po chvíli se vepředu uvolnilo jedno místo k sezení, tak jsem toho hned využil. Rychlejší vyhrává. Během té krátké jízdy se vedle mně vystřídali tří místní, pak si sedl i Martin. Autobusem se prodíral průvodčí, u kterého jsme koupili lístky za 50 Rs na osobu. Vzdálenost asi 23 km. Rádio vyhrává na plné koule a řidič neustále troubí. Bez toho by to zkrátka nešlo. Jedeme podél pobřeží. Míjíme i rybáře sedící na kůlech (stilt fishermen), kteří jsou typičtí pro jižní pobřeží. Vyskytují se na několika místech, zejména mezi Unawatunou a Weligamou, většinou brzo ráno a nebo večer. A přitom teď v pravé poledne jich tady sedělo hodně. Největší koncentrace rybářů na kůlech je v Ahangamě. Potkáte je i v Dalawele, což je vesnice 2 km od Unawatuny. Také podél cesty suší rozprostřené ryby. Průvodčímu jsme ukázali lístek s místem, kde chceme vystoupit. Je to křižovatka na Yaddehimula Road, dříve se to jmenovalo The Strand. Řidič nám trochu přibrzdil, i tak jsme vyskakovali ze druhého schodu, když už se pomalu rozjížděl a rozerval jsem při tom jednu papírovou tašku s věcmi. Připadal jsem si jak ve filmu Slunce seno, kdy taky vyskakovali za jízdy s vlaku s věcmi na svatbu. Cesta trvala 45 minut. Hned u cesty je nějaké informační centrum (spíš cestovka) a u něj hned šipka k našemu ubytování, které máme rezervované už z domova, ať nemusíme nic shánět. Takže nás vysadil úplně suprově. Trvalo nám to dlouho, než jsme nějaké ubytování vybrali, aby nebylo moc drahé a taky pěkné. Uvažovali jsme i o Dalawele, vzdálené 2 km od Unawatuny. V Unawatuně je výběr ubytování opravdu velký všech cenových kategorií.
Ubytování máme v Sea Breeze Guest House, GLD Suranga & Kiki, Bogahawatta, Unawatuna, tel.: +94 779267419 nebo +94914931897, E-Mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , (vedle Unawatuna Beach Bungalow). S majitelem (jmenuje se Suranga) jsem komunikoval přes maily, odpovídal rychle a neplatil se žádný rezervační poplatek. Nachází se v pěkné udržované zahradě plné palem a květin. Prohánějí se tady opice a veverky. Pokoje už jsou připravené. S Martinem máme pokoj v 1. patře samostatné vilky, kde jsou celkem 4 pokoje a každý pokoj má své jméno. Měli jsme mít Hanumana, což je opičí bůh, ale máme vedlejší pokoj Waja, ale jsou stejné. Oba mají společnou verandu s židlemi a stolkem. Přímo před naší verandou vedou elektrické dráty, po kterých běhají veverky. Po střeše nám pro změnu pobíhají opice. Pokoj je čistý, s klimatizací i větrákem, dvojpostel s moskytiérou, noční stolky, lednice, šatní skříň se zabudovaným trezorem na klíček, nějaké police. Koupelna je společná s toaletou, sprchovací kout s elektrickým bojlerem na teplou vodu, která kupodivu teče. Jsou tady dvě sprchy, jedna s regulací teploty vody. Přinesl nám ještě ručníky a toaletní papír. Cena je 4500 Rs za noc za pokoj se snídaní. V přízemí jsou potom pokoje Shakti a Shiva. Potom je tu ještě jedna podobná vilka, malá otevřená jídelna, která slouží zároveň jako společenská místnost a knihovna se 2 stoly, odkud vedou dveře do přízemního pokoje, který má otec za cenu 3000 Rs na noc. Uvnitř je téměř totožný s tím našim. Akorát nemá balkon a teplou vodu. Dle rezervace měl mít ten přízemní pokoj Shakti v naší vilce, s teplou vodou a verandou za stejnou cenu. Ale říkal, že mu to nevadí. Stejně byl ten druhý už obsazený. Ve všech pokojích jsou okna. Wifi tady bohužel není. Celkem tady má 7 pokojů. Majitel tady i bydlí a má zde i kancelář. Ještě je tady pavilon, kde provádí ajurvédské masáže. Ubytování od nás získalo 3 body.
     
Slunce svítí, tak jsem vypral jen nějaké spodní prádlo a vyvěsil na zahradu, kde jsou natažené šňůry. Martin zašel do obchodu pro dvě velké 5 litrové vody po 180 Rs a 2 muffiny po 45 Rs. V jídelně píšu deník a ve čtvrt na tři se jdeme projít k pláži. Je to pěšky max. 5 minut. Unawatuna je oblíbené přímořské letovisko. Nachází se v poklidné zátoce, 7 km od města Galle a asi 120 km od Colomba. Na městem se tyčí lesem porostlá skála Rhumassala Kanda, kam se dá vylézt. Původně jsem to měl v plánu, ale nakonec jsem to nějak vzdal. Žijí tady tlupy makaků. Pláže v Unawatuně jsou považovány za nejkrásnější na ostrově. Bohužel je tady o poznání mnohem více turistů a hotelů, než kdekoliv jinde. Na pláži je jeden hotel a restaurace nebo bar vedle druhého a pláž je poseta lehátky. Ovšem moře je bezkonkurenční. Nejenom že má hezkou tyrkysovou barvu, ale moře je klidné, bez vln, koupání bezpečné, dá se výborně plavat a voda má 28 stupňů. Pláž je ovšem úzká a je tady málo místa na ležení. To pláže v Tangalle nebo Mirisse byly delší a širší, ale zase tam byly větší vln. Lehli jsme si vedle hotelu Thaproban a The Villa hotel. Moře se hned svažuje do hloubky, není tady mírný vstup do moře. Na dně leží zbytky korálů. Přímo naproti, asi kilometr od břehu leží v moři dva kamenné ostrůvky a kolem nich jsou korálové útesy. Jsou vhodné pro šnorchlování nebo potápění, ale asi by jste si museli najmout člun. Žije tady hodně ryb, chobotnic, mořských hadů,... Na severním konci zátoky, kde ční na skále bílá dagoba, naváží náklaďáky kameny do moře a bagry je srovnávají, jako by chtěli kamennou hrází propojit ostrůvky v moři s pevninou. Naštěstí nás to nijak neruší.
   
Nejlepší místo na šnorchlování je údajně Jungle Beach, pláž ukrytá v džungli, ke které vedou ukazatele. Jeden ukazatel jsme viděli asi 200 metrů za hotelem Thaproban, u cestovní agentury G.G. Happy Tour a restaurace Hot Rock. Je to asi 3 km od Unawatuny směrem na Japanese Peace Pagoda a potom pokračujete podél cestičky až k moři. Nebo si můžete najmout loď či tuk-tuk. Tady je popis trasy, který jsem našel někde na netu: Japanese Peace Pagoda, (2 km from Unawatuna). A gift from the Japanese, this amazing pagoda is well worth a visit. To get there you can take a 3-wheeler or to walk (20 minutes) follow the road through Unawatuna (away from the A2) until you reach the small t-junction. Turn left to return to the western tip of the beach and the temple, turn right for the pagoda. Continue up the hill, following the clear signs for Jungle Beach. The pagoda, and the rocks further along the track, offer amazing sunset and wildlife photograph opportunities.
V moři se prohání vodní skútry a občas projede loď s proskleným dnem nebo potápěčské lodě. Přes Unawatunu projíždí pojízdná pekárna, která je udělaná z tuk tuku. Zastavuje i u pláží. Vůni čerstvého pečiva jsme nemohli odolat. Za 250 Rs jsem si koupil velká sladkou housku, byla ještě teplá. Z kynutého těsta jakoby 8 šneků spojených do velké květiny. Pak jsme koupili jednu menší sladkou housku za 40 Rs, jednu housku s párkem za 40 Rs a jeden sladký rohlík za 30 Rs, celkem za 360 Rs. Pak ještě jezdí jiný chlapík s kolem a vozí pro změnu nanuky. Každý má z amplionu puštěnou jinou melodii pro nalákání zákazníků. Za chvíli jsme je už rozlišili bez toho aniž bychom je viděli. Koupil jsem si čokoládový nanuk s oříšky a uvnitř je kus opravdové čokolády za 75 Rs a Martin s otcem si dali vanilkové kornouty s oříšky a čokoládou za 80 Rs. Moc na tom nevydělá. Na tom mojem nanuku je cena 70 Rs a prodává ho za 75. Otázkou je za kolik je nakupuje.
 
Před 17 hodinou jdeme z pláže. Procházíme vesnicí, kde je jeden obchůdek vedle druhého. Martin koupil SIM kredit za 250 rupií. Za těch 250 rupií jsme pak volali do Čech asi 13 minut. Volání je tu opravdu levné. Vstup do našeho hotelu je i z druhé strany, ze silnice Yaddehimullah Road. Prádlo ještě není suché. Venku už lítají komáři. Na večeři jsme šli do Unawatuna Beach Resort (UBR), který leží přímo na pláži. Restaurace vypadá dost honosně. Jako první jsou zabraná místa nejblíže k moři. Pro ubytované hosty je bufetová večeře za 6,5 USD, normální cena je 1750 Rs + daně 25%. Bufet byl hodně bohatý, a vypadal lákavě, ale tentokrát jsme si vybrali pouze z jídelního lístku. Na pití jsme si objednali dvě lahvová piva Lion Larger po 380 Rs. Mají tady i čepované pivo Lion, ale jednu pivní sklenici za 220 rupií. S Martinem jednu pizzu se 4 druhy sýra na půl za 1190 Rs a k tomu slaninu navíc za 200 Rs, 1 litr balené vody za 120 Rs, 2 panáky Old arrack 0,05l za 250 Rs a otec si dal smažené nudle se zeleninou a papadam za 350 Rs. K tomu byla nějaká pálivá omáčka. Celkem jsme platili 3600 Rs. Platil to otec, zval nás dodatečně ještě ke svým narozeninám. Pizza byla překvapivě moc dobrá, pečená v peci na dřevě. Čekali jsme nějakou hrůzu, ale fakt byla výborná i těsto.

Po večeři jsme se šli projít po pláži. Všechny bary, restaurace a hotely jsou barevně nasvícené. Stromy jsou ověšené vánočními světýlky. Do písku na pláži jsou zapíchnuté světelné louče. Většina restaurací má stoly přímo na písku na pláži, které potom schovají a ráno místo nich vytáhnou lehátka. Na stolech hoří svíčky. Hned vedle sebe byly tři restaurace nabízející čerstvé mořské plody, které upravují na grilu. Na výběr mají různé druhy ryby, humry, langusty, krevety, malé i velké jumbo krevety, olihně, kraby a jiné.
  
V restauracích na pláži můžete sedět dlouho do noci. V obchodě jsme koupili ještě kredit na mobil 2 x 100 Rs a dva malé šampony v sáčcích po 10 rupiích, protože šampon už nám došel a velký nemá už smysl kupovat. Po deváté hodině se vracíme na pokoj. U hotelu zase poletují světlušky. Martin se dívá na mobilu na nějaký film a já dopisuji deník.