LETEM SVĚTEM

Středa 16.1.2013 - Mirissa

Dneska se budím až o půl osmé. Není kam spěchat, dneska máme celý den an lenošení na pláži. Martin v noci slyšel ječet opice, já spal jako zařezaný. Akorát postel šíleně vrže. Na snídani jsme šli v 8:30. Teploměr ukazuje ve stínu už 25 stupňů. Snídaně je celkem obligátní, čaj/káva, toasty z těch lepších chlebů, máslo, jen pro zajímavost máslo mají všude slané, marmeláda, vajíčka na různý způsob nebo párky. S Martinem jsme si dali na půl omeletu a párky. Párky byly sice dobré, ale byly to dva malé párečky, dohromady menší než jeden český párek. Málem jsme měli jídlo studené, než přinesli chleba. A to jsme tady podotýkám byli na snídani jediní. Zrovna se přišli na ubytování informovat další Češi, ale odešli. V hotelu jsme taxy sondovali cenu dopravy do Unawatuny, taxi 3200-3500 Rs, tuk tuk 1200-2000 Rs, ale to by bylo třeba vzít dva, vlakem prý ne, že nádraží je dále a v buse bude podle nich problém se zavazadly. Prostě se snaží vnutit taxi. Samozřejmě je to nejpohodlnější, ale taky nejdražší a přitom to není daleko. Z busu jsme měli jen strach,jak se tam nacpeme se všemi těmi krámy. Jdeme na pláž.

Dneska jsou větší vlny než byly včera. Šli jsme blíže ke skále a rozložili se do stínu. Byli jsme v zátoce jednou šnorchlovat. Doporučuji si vzít ploutve nebo aspoň boty do vody, je tady dost kamenů, korálů a ježovek. Kromě toho na dně leží hodně druhů mořských okurek různých velikostí až po půlmetrové kousky, různé barevné pruhované ryby, menší i větší a jedna velká ryba. Ale víří se písek, takže viditelnost nic moc. Na pláži si otec koupil za 50 Rs jeden kokos. O půl jedné jdeme na pokoj. Cestou jsme si chtěli dát něco na oběd, ale na nic takového jsme nenatrefili. Osprchovali jsme se, nechali si vyměnit ručníky a zašli jsme na jídlo vedle nás do Amarasinghe´s Royal Lodge. Sedíme venku. Taťka si objednal kokosové palačinky (5 ks) za 340 Rs, já palačinky s různým ovocem za 380 Rs, ale dostal jsem pouze 4 kusy a Martin si dal čokoládové wafle za 190 Rs, ale dostal jen dvě přitom v jídelníčku byly psané 4 kusy. Každý jsme k tomu dostali konvici s čajem, což je zahrnuto v ceně. Ještě nám k tomu přinesl med, ale chutná jinak než český med, na který jsme zvyklí. Hodně jídel nabízí přímo s konvičkou čaje nebo kávy, mléko a cukr. Mají tady větší výběr palačinek, polévek než u jeho matky.
  
Venku je už ve stínu 32°C. Po obědě jsem se šel projít kolem řeky, potažmo stoky, která nám teče kolem hotelu. V řece plavou i odpadky. Po stromech skáčou opice, které Martin v noci slyšel. Kolem řeky jsou domky místních obyvatel a řada ubytování pro turisty.
 
Potom jsem se na chvíli natáhnul a ve 3 jsme vyrazili zase na pláž. Lehli jsme si v místě, kde se nachází pobřežní hlídka. Hned u ní je malé záchranné centrum mořských želv, o které se starají. Momentálně je tady 6 hnízd, kde jsou nakladená vejce různých typů želv. Jedno je teprve 3 dny staré. U každého je tabule, kde je napsán druh želvy, počet nakladených vajec a kdy byla snesena. Potom je tady šest kamenných nádrží s mořskou vodou a v ní opět želvy, již vylíhnuté. V jedné nádobě jsme napočítali 75 malých želviček druhu Green sea turtle (česky kareta obrovská), staré 13 dní. V jiné nádrži byly o něco větší, již od října 2012, také Green turtle a Loggerhead sea turtle (Caretta Caretta, neboli kareta obecná). Mají tady i pokladničku, kde můžete přispět na záchranu ohrožených želv.
  
Želvích farem, kde zachraňují ohrožené mořské želvy a mají i líhně karet je na jižním a západním pobřeží několik, která můžete navštívit. Například v Kosgodě, 44 km od Galle pod Bentotou se nachází Kosgoda Sea Turtles Conservation Research Project, vedený panem Kithisirim Kannangarou (vstupné dobrovolné). Líheň Sea Turtle Hatchery pana Amarasena Fernanda je o něco jižněji, také v Kosgodě a neleží přímo na břehu, líheň pana Chandrasiriho (Sea Turtle Sanctuary and Research Center) a jiné.

Martin šel ještě jednou šnorchlovat do krytého zálivu, kde jsme byli dopoledne, já jsem šel jen plavat. Poté jsme se prošli na druhý konec pláže, kde jsou opět bary a restaurace se stoly přímo na pláži. Všude nabízí mořské plody a další jídla. Během tzv. šťastné hodinky - happy hour mezi 17 a 21 hodinou nabízí různé nápoje a koktejly za 300 rupií. Úplně na konci pláže v zálivu se v moři prohání surfaři, protože jsou tady největší vlny. Po 17 hodině odcházíme z pláže. Dali jsme si sprchu, sbalili pár věcí, zítra se totiž přesouváme do poslední destinace, Unawatuny. O půl sedmé jsme vyrazili na večeři do hotelu Paradise Beach Club.

Jedná se o velký hotelový komplex s bazénem přímo u pláže. Také jsme se na něho dívali na netu, když jsme hledali v Mirisse ubytování. Byl úplně obsazený, protože na recepci nevisely žádné klíče. Mají velkou restauraci, kdy část je vnitřní a část venkovní. Mnohé stoly byly rezervované. Pro ubytované hosty je povinná polopenze nebo plná penze. Na výběr byla večeře formou bufetu, dnes BBQ za 1500 rupií/osoba + 22% taxy (10% S.C. a 12% V.A.T.) což jsem zvolil já nebo se dalo vybírat à la carte. Martin si dal boloňské špagety zapečené se sýrem za 550 Rs + daně. Říkal, že byly dobré. K pití si dal Absolute vodku (500 Rs), protože Finlandii neměli . Otci objednal Cuba libre za 600 Rs a k jídlu si dal smažené nudle se zeleninou za 450 Rs. Ještě jsme si objednali jednu balenou vodu za 130 Rs a pivo Lion Larger za 270 Rs. Celkem jsme platili 4000 rupií. Hrála tady i živá hudba. Chlap s kytarou hrál a zpíval, chodil mezi stoly a chtěl peníze. Na pláži hořela velká vatra, asi aby přilákali další návštěvníky. Výběr z bufetového menu byl fakt veliký. Rajská polévka se zeleninou, nudlemi a krutony, chleba a máslo. Množství salátů a zálivek, tzatziky, coleslaw, dýňový s nějakými fazolemi, hlávkový,... Rýže normální a šafránová s rozinkami, celé brambory pečené ve slupce se smetanou, hovězí kari - kostky masa, ale hodně pálivé, dýňové kari a ještě nějaké další kari, teplá zeleniny, pečené česneky. Několik druhů zákusků, z nichž mi chutnal jen jeden, čokoládový s ořechy. Jinak tu byly různé pěny, kokosová, pomerančová, ovocný salát, klasický šrílanský dezert curd, což je jogurt z buvolího mléka podávaný s medem. Venku grilovali kuřecí maso, párky, a nějakou obrovskou rybu, která zabírala celý gril a z té ukrajovali. Když došla, chvíli nebyla žádná a pak donesli další jinou rybu. K tomu byla BBQ omáčka, máslová omáčka a limety. Lidi si často objednávali víno. Pití, ani čaj v ceně bufetu nebylo. Odcházíme po osmé hodině. Už to nemám kam dávat. Oči by jedly, ale je to poprvé co tolik jím po žaludečních problémech, tak jsem zvědavý, kde strávím dnešní noc.