LETEM SVĚTEM

Čtvrtek 10.1.2013 - Diyaluma Falls, Ravana Falls, Ella

V noci mě ze spánku budila rýma a kašel. Pod dvěma peřinami jsem byl úplně zpocený, ale naštěstí mi nebyla zima jako v Kandy, kde nebyla přikrývka jen plachta na přikrytí. V noci i ráno prší. V 5:30 jsem slyšel někoho odcházet z hotelu, asi jeli na Hortonské pláně, kde se odjíždí takhle brzy a které jsme také měli původně v plánu. Ale včera jsme se trochu rozhodli upravit plán cesty na další 3 dny. Vynechat NP Hortonské planiny (Horton Plains) a vodopád Bambarakanda Falls - nejvyšší na ostrově (263 metrů). Ravana Falls jsou podle Buddiho hezčí a vzhledem k proměnlivému počasí, kdy na Hortonských pláních nebude kvůli dešti a mlze nic vidět a ještě se za vstup zaplatí 20 dolarů tak to nemá smysl. A kvůli vodopádu Baker´s, který se v parku nachází tam jet nemusíme, vodopádu jsme už viděl až až a další dva ještě uvidíme. Hortonské planiny jsou nejvyšší náhorní planinou na Šrí Lance ve výšce 2100 m asi 20 km od Nuwara Eliya, nicméně cesta zabere 90 minut, proto je třeba vyjet opravdu brzo ráno, aby jste tam už v 7 hodin byli, protože i za pěkného počasí po 10 hodině se snese často hustá mlha a neuvidíte nic.V parku je turistům zpřístupněno asi 9 km stezek pro pěší turistiku, kde je k vidění zajímavá květena, zvířena a několik vyhlídkových plošin - Malý konec světa (Little World´s End), sráz hluboký "jen" 600 metrů a samotný "Konec světa" - World´s End, kde se naskýtá pohled do kilometrové propasti, někde uvádí 880m někde 1050m a již zmíněný vodopád Baker´s Falls na říčce Belihul Oya, kde se dá i koupat.
Vstávám v 6:30 a v 7:30 jdeme na snídani. Jsme tam ubytované dva pokoje a strašně jim to trvá. K pití tradičně čaj a káva (slabší, ale celkem dobrá na místní poměry), toasty, marmeláda, každý jsme si dali vajíčka na jiný způsob, tak jsme jim to asi ještě zkomplikovali. Já jsem si dal volské oko ze dvou vajec opečené z obou stran, Martin šrí lanskou omeletu se zeleninou a jeho otec míchaná vajíčka se zeleninou servírovaná na toastu. Prý zatím nejlepší. A každý jsme dostali jeden banán. Taťka dnes slaví 77. narozeniny. Blahopřejeme. Venku je mlha a prší. Všechno máme pořád vlhké a ne a ne uschnout.
Odjíždíme v 8:30 za deště. Chudák Buddi včera zase umyl auto. Jedeme kolem jezera Gregory po silnici A5 a kolem množství zeleninových plantáží, které jsou pro tuto oblast typické. Na polích se pracuje déšť nedéšť. Máme namířeno k vodopádu Diyaluma Falls, 30 km od města Haputale. Silně prší. Podél cest stéká oranžové bahno, protože všude je totiž červená hlína. Buddi to vzal zase nějakou zkratkou, ale ptá se na cestu, protože si není stoprocentně jistý. Jedeme po silnici B353, přes vesnici Bogahakumbura. Zapadlé vesnice, ale i sem zajíždí autobusy. V 10:15 přijíždíme do horského městečka Haputale, obývaného Tamily. Nachází se v nadmořské výšce 1431 m. Počasí se trochu vylepšilo, takže se nám na chvíli naskýtají pěkné výhledy na okolní krajinu s čajovými plantážemi.

Pokračujeme po silnici A16 do Beragaly (1041 m.n.m.). Na 6 kilometrech překonáváme převýšení 390 metrů což činí z tohoto úseku nejstrmější silnici na Šrí Lance. Tady odbočujeme vlevo na silnici A4, po které to je k vodopádům Diyaluma 24 kilometrů. Projíždíme vesnicí Koslanda. V 11:20 už vystupujeme z auta u vodopádu Diyaluma Falls, který je se svými 171 metry (někde se uvádí 220 metrů) 3. nejvyšším na Šrí Lance. Leží přímo u silnice vedoucí mezi Haputale resp. Beragalou a městem Wellawaya, asi 36 km od městečka Ella, kam pokračujeme. Vodopád je opravdu mohutný. Padá ze skály v jedné dlouhé kaskádě. Působí opravdu mohutným dojmem. Asi za hodinu se dá dojít až nahoru, kde je několik přírodních tůní, jezírek a menších vodopádů, kde se dá plavat. Ale bohužel opět prší a všechno je mokré, takže jsme se museli spokojit s pohledem odspodu.
 
Dneska údajně prší všude. Buddimu volal kamarád, že od večera prší i v negombu. Od rýmy mám úplně zalehlé uši, nic neslyším a píchají mě. Za městem Wellawaya po 10 km opět stoupáme do kopců. Jedeme po silnici A23. Hory jsou zahalené v mlze. Ve 12:30 přijíždíme k Rawana Ella Sanctuary. Na 22 kilometru se nachází mohutné kaskádovité vodopády Rawana (Ravana) Ella Falls padající z 90 metrů. Zejména nyní po deštích je pohled na ně opravdu dech beroucí. Dá se v nich i koupat, ale dneska určitě ne, hodně prší, je moc vody, která stéká ze všech okolních skal a vodopády mají červenou barvu způsobenou hlínou, kterou z hor sbírají. V oblasti Ella se nachází ve skutečnosti 2 vodopády stejného jména. Tento, lehce přístupný, jelikož leží přímo u silnice, se jmenuje Ravana Ella Lower (Bambaragama Ella Falls). Mezi turisty i místními je ovšem znám jednoduše jako Ravana Falls. Také je populárnější a více navštěvovaný.
 
Ovšem výše, u vesnice Ella se nachází ještě jeden vodopád, který se také nazývá Ravana Falls, někdy se mu říká Little Ravana Ella Falls, nebo Rawana Ella I (Upper Rawana Ella) vysoký 25 metrů. Vidět je z vesnice Ella. Ovšem v období sucha téměř vysychá.
 
Pobíhají tady mraky otravných opic makaků. A kromě otravných makaků, tady jsou taky otravní prodejci s penězi různých měn. Dokonce i s českými. Nejdříve údajně vyžebrají postupně od turistů z různých zemí mince v jednotlivých měnách. Až jich mají hodně, tak je vymění u jiných turistů za papírové peníze a nakonec je chtějí jako dnes vyměnit za rupie. Měl u sebe 100 a 200 Kč bankovky za cca 1000 Kč.
Pokračujeme po strmé silnici plné serpentin až do cíle dnešního dne, vesnice Ella v provincii Uva. Jedná se o velmi oblíbené a malebné horské městečko na jižním úbočí centrálního pohoří, obklopené čajovými plantážemi a lesy, lákající k procházkám a výletům. Ovšem za předpokladu pěkného počasí, což se o dnešním dni zrovna říct nedá. Pořád prší. Jsme v 1041 metrech nad mořem. Jelikož jsme ještě neobědvali, tak si chceme dát něco k snědku. Doporučovaná restaurace Ravana Heights, kde má být údajně nejlepší jídlo ve městě, tak to už prý dávno neplatí říkal Buddi. Dobrá byla v době, kdy to patřilo původní majitelce, ale teď to vlastní její syn a už prý dobře nevaří. Ale ubytování aspoň podle fotek by mohlo být hezké. Dobrá je údajně Tea Garden Holiday Inn a Rawana Holiday Resort, které patří jednomu majiteli. Majitel Sarath Warnasooriya je zároveň kuchařem, tel. +9(0)0775049615. Vlezli jsme do další doporučované restaurace Nes Coffee Shop, nyní Chill Café, používají se oba názvy, ale má to již jiný majitel. Je tady plno cizinců, doporučuje to totiž i Trip Advisor, a tomu odpovídají i ceny. Ale platí se údajně za jméno a ne za zboží. Nakonec jsme si dali jen dvě konvičky čaje BP, mléko a 4 šálky za 528 Rs. Buddi mezitím pro nás objednal oběd v našem hotelu.
Jedeme se ubytovat. Bydlíme ve Sky Green Resort nahoře v kopcích, dále od centra, ale dá se dojít i pěšky. Na první pohled to vypadá moc pěkně, ale ubytování bohužel nic moc. Dostali jsme pokoj č. 6. Byl sice s balkonem, ale pokoj byl děsný. Jedno dvojlůžko s polátanou moskytiérou a k tomu jen přistýlka bez moskytiéry, spíše spartakiádní lůžko o délce 170 cm, ovšem Martinův taťka měří 177 cm. Špinavá stěna, jako by plesnivá za postelí, málo světel, občas i vypadnou, skříň, psací stůl, křeslo, na balkoně 2 židle a stolek. Žádná televize. V koupelně WC, uzavírací sprchovací kout, teplá voda zatím neteče, ručníky a mýdlo.
 
Pokud si budete moci vybrat tak si zvolte pokoj č. 1 a č. 3, které mají nádherný výhled z terasy. Když Buddi rezervoval naše ubytování, tak bohužel oba pokoje už byly obsazené. Jediné plus, které musím hotelu nechat a za které si nakonec vysloužil 2,5 bodů v našem hodnocení je nádherný výhled. Z jedné strany vodopád Little Ravana Ella Falls, který byl původně tím hlavním vodopádem, ale v období sucha v něm není voda, jen v období dešťů jako je nyní, tak je hlavní vodopád ten u silnice, kde jsme byli před chvílí a kde je voda pořád.

A z terasy a jídelny hotelu se nabízí krásný výhled do údolí prolukou v pohoří nazývanou Ella Gap. Máme odsud i výhled na zalesněný kopec Little Adam´s Peak. Na chvíli se počasí udobřilo, takže jsem toho rychle využil a udělal pár fotek a video.
 
Na oběd v ceně 5 USD za osobu (650 Rs) jsme měli polévku, já cibulovou krémovou s opraženou cibulí, moc dobrá a Martin s taťkou zeleninovou krémovou. Potom jsme měli pečené kuře s BBQ omáčkou a jako dezert smažený obalovaný ananas s medem a zmrzlinou. Zaty prachy paráda.

Buddi mi v kuchyni zajistil na rýmu nějaký odvar z různých bylin. Byl v tom i zázvor. Že mám do toho foukat a vdechovat horké výpary a nakonec vypít. Na chození po horách dneska počasí nebylo, tak jsme sjeli s Buddim autem dolů do města. Martin zaplatil taťkovi k narozeninám ajurvédskou masáž. Oblíbená indická masáž vycházející z původních poznatků Ájurvédy, systému tradičního indického lékařství. Ájurvédská masáž je obřad, který zasvětí vaše tělo do tajemství relaxace a hlubokého uvolnění. Nabídek je v Elle hodně. Buddi doporučil Asha Suwamedura.


Domluvil cenu 30 dolarů místo standardních 40. I tak mi to přijde dost. Je to v obyčejném rodinném domě, dovnitř se musí zout, hraje tam relaxační hudba. Šel do místnosti, kde byla jedna žárovka, tma jako hrom. Mladá holka, tak 25 let, mu nalila na hlavu nějaký olej a masírovala mu nejdříve hlavu, potom mu potírala nějakými vonnými oleji nohy, ruce, ...celé tělo a na konec obličej a masírovala. Masáž byla hodně jemná, takže se mu to moc nelíbilo. Měl představu sportovnější masáže. Trvalo to hodinu. My jsem s Martinem šli mezitím do města. Na začátku prudké silnice vedoucí do města Wellawaya se nachází svatyně, kde se zastavovali řidiči, pomodlili se, vhodili do pokladničky drobné mince a pak se vypravili dál na cestu plnou zatáček.

Začíná zase pršet. Vytahujeme deštníky. V Elle je poměrně dost nabídek restaurací, jídelen a ubytovaní, ale ceny jsou tady vyšší, protože se jedná o turistické centrum. Chtěli jsme si na hotel koupit něco k večeři, ale nic takového jsme nevybrali. Koupili jsme jednu 5 litrovou vodu a chipsy za 160 Rs. Šli jsme vyzvednout otce. Ještě jsme chvíli čekali. Jezdilo a chodilo tam celkem dost lidé. Buddi absolvoval masáž hlavy a krku, za peníze, které by dostal jako provizi že nás tam dotáhl. Lije jako z konve, všechno máme mokré, promočenou bundu, batoh, kalhoty, boty prostě všechno. Jedeme zpátky na hotel, v tom lijáku se ani nic jiného dělat nedá a navíc není nic vidět. Všechno vybalujeme a sušíme věci, ale v tom neustálém vlhku to vůbec neschne. Jestli tak bude i zítra, a zdá se že asi ano, tak nevím co budeme dělat. Město je zaměřené především na turistiku. V pokoji je tma, jsou tady jen 3 slabé žárovky. Jdu se osprchovat, ale teče jen ledová voda. Brrr. Uvařili jsme si čaj a píšu deník. Zase obchází mladík pokoje kvůli večeři. Objednávám si špagety s hovězím masem a sýrem za 475 Rs + 10% taxy a otec palačinku s ananasem. Chlapec mu tvrdí, že není problém, i když není v jídelníčku. Za chvíli je zpátky, že palačinka není, což nám bylo hned jasné, když to není v jídelníčku. Tak si objednal nudle se zeleninou za 375 Rs + taxy. Říkám mu, že neteče teplá voda, tak to zkouší a volá mě, že teče, ale je to vlažné, spíš studené. Asi mají jinou představu o teplé vodě než my. Opět tady mají solární panely a v tom počasí co tady dnes panuje, se voda neměla kdy ohřát. Večeře se podává mezi 19 a 22 hodinou, podle toho na kdy si ji objednáte. Potom za námi přišel na pokoj Buddi. Nalili jsme mu náš 52% kalvados, nikdy nic tak silného nepil. Zjišťoval počasí , zítra ráno má pršet, snad až odpoledne by mohlo být trochu lépe. Prší všude až po NP Yala a Kirindu, kam směřujeme následně. No uvidíme ráno jak bude a podle toho zařídíme program. V 7 jdeme na večeři. Prostřené jsou sice tři stoly, ale jsme tady sami. Z osmi žárovek svítí pouze 3 v celé jídelně a svíčka na stole. Toho, že šetří elektřinou jsme si všimli už dříve. Špagety byly celkem dobré, hovězí maso na kousky i sýr na čtverečky, více šťávy, rajčata, cibule i zázvor. Nudlí bylo hodně, tak taťka část zanesl Martinovi na pokoj. Zaplatit že máme až ráno, až tam bude šéf. Ještě mi uvařili šálek bylinkové směsi na rýmu. Buddi pro to zajel do města. Jeden sáček mi dal navíc. Mělo by se to užívat co 4 hodiny 1 den. Prodává se to i v normálních obchodech. Jeden sáček stojí 12 Rs a jmenuje se to Samahan. Je to 100% přírodní instantní ajurvédský přípravek na rýmu, zimnici, příznaky nachlazení. Martin sleduje na mobilu film, protože telku tu tentokrát nemáme. Po 20 hodině jdu spát, není tady co dělat. Dobrou noc.